Co o nás říkají naši rodiče a děti

Vrbičky jsou jedinečná kombinace svobody i řádu v učení i vztazích a opravdového zájmu o děti i rodiče.

Mluví s námi a naslouchají, sdílíme radosti i obavy a řešení, máme mnoho možností se zapojit. Dětem dávají obrovský přehled o světě, učí žít v souladu se sebou, druhými, přírodou, učí se zodpovědnosti a pomáhání slabším, samostatnosti a rozhodnosti a schopnosti postavit se za sebe i druhé. Za roky od školky se staly součástí naší rodiny.

Líbí se mi, že tu není dril a stres, nikdo nás nehoní a netlačí a nemáme známky.

Hodně jsem se toho naučila, hlavně angličtinu a taky češtinu a matiku, i když jsou někdy těžké. A hlavně to, že když uděláš chybu, nevadí, můžeš to opravit.

Když jsme poprvé vstoupili do Vrbiček, litovali jsme, že tam nemůžeme chodit taky.

Naše děti se tam těší a my jsme šťastní, že z nich rostou sebevědomé bytosti, které se orientují ve světě a mají motivaci se o něm učit. A moc se nám líbí, jak jsou k sobě ve třídě ohleduplné a laskavé, spolupracují a dokážou mluvit před ostatními a prezentovat sebe i školu.

Nemáme skoro žádné úkoly, žádné testy každý týden. Máme zábavné učení, vlastní zahradu, chodíme ven, hodně sportujeme a tvoříme.

A taky chodíme na výlety, třeba do Národního muzea, do galerií nebo do divadla. A učitelé jsou hodní. Moc mě to tady baví.

Ze základní školy si pamatuju, jak jsem vždycky sedávala v řadě u okna, abych se mohla dívat ven.

Pamatuju si nudu, šeď, osamocenost a všudypřítomný strach ze selhání. U mých dětí neexistuje, že by nechtěly do školy, naopak tam chtějí zůstávat co nejdéle. Stále je baví učit se, zůstala jim zvídavost i důvěra k dospělým. Nebojí se diskutovat, stát za svým názorem, a přitom se domluvit. Znalostí mají mnoho, ale získaly je s radostí a pohodou. Děkuji!

Mám rád školu, protože nemáme známky a protože jsou tady hodný lidi…

Já rád dělám s kamarády knížky, vymýšlíme město nebo příběhy na vyjmenovaná slova… A je super, že zažíváme spoustu věcí a dobrodružství… Já se těším do školy, protože tu mám bezva kamarády a dobrou náladu… A já se do školy ráno moc netěším, ale pak odpoledne zase nikdy nechci jít domů.

Proč Vrbičky? Protože chceme, aby měl syn možnost rozvíjet se podle svého zaměření a talentu a v tempu, které si může přizpůsobit.

Protože chceme nejen, aby získal informace, ale aby z něj vyrostla svébytná a všestranná osobnost. Protože na nás velmi zapůsobilo, jak se nás při první návštěvě ujali žáci a jak sebevědomě a vyrovnaně působili. Jsme rádi, že jsme nemuseli od první třídy bojovat se stresem, jak slýcháme od některých kamarádů. Náš Filip pořád chodí do školy rád a baví ho. Sám si hledá informace, zpracovává je do prezentací a máme pocit, že má větší všeobecný přehled, než by měl v klasické škole podle osnov a učebnic. Děkujeme.

Ve Vrbičkách jsem už šest let a bude těžké je jednou opustit. Učitelé jsou tu hodní, co si přejeme, se většinou splní.

Pracujeme dohromady v různých skupinách a máme i dost samostatné práce, kdy můžeme dělat vlastní projekty nebo procvičovat, co potřebujeme. Děláme super akce pro rodiče a pro veřejnost. A každý den hrajeme fotbal nebo ping-pong.

Ptala jsem se syna, co ho ve škole baví nejvíc. Odpověděl: „No přece všechno.“ A z pohledu rodiče to vidím stejně.

Do Vrbiček začal chodit až v šesté třídě. Rychle zapadnout mu velmi ochotně pomohli učitelé i děti. Baví ho výuka, která mu konečně dává smysl. Baví ho čas po obědě venku. S novými kamarády si domlouvá program po škole. A mě baví různorodé akce pro děti i rodiče.

Tahle škola je skvělá v tom, že se nemusím bát být sama sebou. Jsou tu fajn lidi. A kdykoliv potřebuješ pomoct, nemusíš se bát to říct a vždycky se někdo nabídne.

Po pěti letech rostoucí šedi a stresu v klasické škole, daly během pár týdnů Vrbičky našemu synovi zase radost z učení a důvěru, že i ve škole je možná respektující a otevřená komunikace. Díky!

Líbí se mi, že pracujeme i na projektech, které zvelebují okolí, učí nás spolupracovat a dávat si zpětnou vazbu a pomáhat druhým, třeba i lidem žijícím v nesvobodě.

Líbí se mi přátelský kolektiv převážně mladých učitelů, kteří jsou milí a učí nás přemýšlet, třeba i jak se co nejlépe chovat k přírodě a zdrojům. A moc se mi líbil letošní Erasmus v Portugalsku a je super, že bude pokračovat i v dalších letech.

Cením si toho, že ve Vrbičkách vládne přátelská atmosféra, učitelé přistupují k dětem i dospívajícím s respektem.

Dobře je znají a umí rozpoznat jejich potřeby. Vedou je k samostatnosti, ke kultivovanému vyjádření vlastního názoru a ke vzájemné spolupráci.

Přestupem do Vrbiček jsme získali individuální přístup a kupu porozumění, kamarádské prostředí i kvalitní výuku.

Děti nejsou děti, ale studenti a učí se tak, aby porozuměli. Nememorují, učí se v souvislostech a se zájmem. Nabyté znalosti a dovednosti tak nezapomínají. A škola skvěle komunikuje a spolupracuje s rodinou. Děkujeme, že jste nás podrželi v těžkých časech.

Přijali mě takového, jaký jsem, a otevřeli mi oči.

Počkali, než jsem se aklimatizoval a opravdu uvěřil, i když mi to trvalo několik měsíců. A dali mi zase chuť a inspiraci.

Jsem vděčný za obětavé a nadšené učitele, díky kterým je učení každý den vzrušující cestou.

Naše škola vždycky chce poskytovat studentům zdroje a podporu, které potřebují k dosažení svého potenciálu, pomáhat jim naplňovat jejich studijní i osobní cíle. A opravdu to dělá.